Dnes je pátek, pro některé z nás poslední den jarních prázdnin.Venku taje sníh a je definitivní konec všem mrazům. A právě takovýto den je jako vhodný na válení. Samozřejmě tuto skutečnost Garfield ví, a tak leží stočený do klubíčka u topení a nahřívá si hřbet. Když se v kuchyni něco šustne, okamžitě nastaví uši, aby náhodou nepropásl příděl jídla. Jinak se čas od času líně protáhne a otevře oko pro zkontrolování situace, že se žádný příděl jídla nekoná. Tak toto je stručné shrnutí starostí a radostí obyčejného a líného kocourka .
 Venku je už sníh mokrý, takže se nedá sáňkovat a ani normálně chodit. Spíše než zimní boty se na tuto procházku hodí holínky . Tak dlouho jsme v lednu čekali na sníh, ale přišlo jen bláto a mrazy. V únoru, jakoby příroda chtěla tuto křivdu o překot napravit, nasněží tolik, co normálně nenapadne ani za celý rok. Tomu se říká paradox.
 Nezapomeňte prosím psát jakékoliv připomínky do komentářů, názory na blog, nebo výhrady do shoutíku, nebo návštěvní knihy. Také je zde k dispozici hodnocení jednotlivých článků a samozřejmě anketa blogu.
 U dalšího článku
  pac a tlapku